Mikulov a jižní Morava jako životní a hospodářský prostor židovského obyvatelstva

Mikulov

Židé se v Mikulově usazují nejpozději na počátku 16. století, avšak příchod prvních židovských rodin do města mohl souviset už s vyhnáním Židů z Dolního Rakouska nebo českých královských měst o několik desetiletí dříve. V Mikulově, městě s výhodnou polohou na obchodní stezce spojující Brno s Vídní, nacházejí Židé vhodné podmínky pro své podnikání. To by se ovšem nemohlo rozvíjet bez vstřícného postoje zdejší vrchnosti.  

Roku 1575 se jí stávají knížata z Dietrichsteina, kteří Židům za náležité peněžní odvody zaručují vlastní samosprávu i různá privilegia. Šlechtě přináší židovské přistěhovalectví příjmy z jejich obchodů s vlnou, dobytkem či s vínem. I díky tomu se Mikulov dále rozvíjí coby prosperující renesanční město a také židovská obec prožívá v 16. a 17. století své období rozkvětu. Stává se největším, a také nejvýznamnějším židovským městem Moravy, centrem židovské vzdělanosti s vysoce ceněnými náboženskými školami. Usazuje se zde také moravský zemský rabín, náboženská autorita moravských Židů. Ještě v první polovině 19. století tvoří Židé takřka polovinu obyvatel Mikulova. Záhy však začínají město opouštět a odcházejí za lepší podnikatelskou příležitostí do velkých měst.

Po anšlusu Rakouska na jaře 1938 Židé Mikulov hromadně opouštějí, a když v říjnu 1938 obsazují nacisté město, utíkají z Mikulova i ti poslední. Většina z nich však brzy nachází smrt ve vyhlazovacích táborech na východě.

LogoJižní Morava
Za tento obsah odpovídá:
Jižní Morava  Ověřený partner  Volba pro objevitele