Šatovská šibenice a právo vztyčit pranýř

Šatov

Šatov získal hrdelní pravomoc na sklonku 15. století.

V archívech se dochovaly zmínky o popravách v 16. a 17. stol., ale nešlo o oběšení. Zadokumentovaná byla jen jedna poprava, a to Marie Wentzlin, roku 1691.

 

V Šatově existuje vyvýšené místo zv. Šibeničky, kde stála šibenice, v těsné blízkosti Česko-rakouské hranice. V současné době jsou vidět odkryté základy. Byla složena z pevně vystavěných cihlových sloupů. Šibenice o dvou sloupech je znamením poloviční soudní pravomoci.

 

Pranýř stával v Šatově naproti staré radnici. Sestával z širokého kulatého podstavce, na kterém stával sloup nesoucí sošku rytíře. Byl to symbol městských práv a Šatovští mu říkali pranýřový panáček, podle některých „Šatovský kupec“. Na místě, kde kdysi stával pranýř, stojí dnes v Šatově travertinový kámen s pamětní deskou. Od roku 2016 stojí v Šatově kamenný sloup nesoucí přesnou kopii sošky, pocházející ze šatovského pranýře. U paty sloupu je zhotovena časová schránka, kde jsou uloženy všechny dokumenty, týkající se Šatovského kupce, fotografie originálu i záznamy o novodobých trzích s historickým programem. 

LogoJižní Morava
Za tento obsah odpovídá:
Jižní Morava  Ověřený partner  Volba pro objevitele