Sousedé na talíři – společné kuchařské umění Jižní Moravy a Weinviertelu

V rakouské kuchyni se dodnes odráží někdejší rozlehlost monarchie. Její obyvatelé, přicházející ze všech koutů Rakouska-Uherska, si sebou přinášejí také recepty ze své domoviny. Rakouská kuchyně pak přejímá ty nejlepší z nich.

Jihomoravská a weinviertelská kuchyně si je velmi podobná. Především sladké moučníky, jakými jsou tvarohové koláče, buchty, povidlové taštičky, nudle s mákem či tvarohové nebo kynuté knedlíky se švestkami či meruňkami jsou typické pro oba sousední regiony.

Dodnes oba národy spojují kulinářské výrazy, používané v běžné mluvě: Buchtel – buchta, Dalken – vdolek, Kolatchen – koláče, Zwetchke – švestka, Kukuruz – kukuřice, Sliwovitz – slivovice, Palatschinke – palačinka, Liwanze – lívanec, Powidl – povidla, Kren – křen, Erdäpfel – „erteple“-brambory, Wurst – buřt apod.

V obou vinařských regionech stojí v popředí zájmu především dobré pití. Roku 1748 povoluje císař Josef II. vinařům prodávat a rozlévat ve svých domech vlastní vyrobené víno, ovocené mošty a domácí jídlo. Tak přichází na svět jedinečné „Heuriger“ – malé podniky místních vinařů. Výraz Heuriger je odvozen od názvu pro mladé (letošní) víno. Podniky Heuriger jsou provozovány sezónně a mimo výborná vína je zde k ochutnání nepřeberná nabídka variací studené kuchyně.

Typickými dobrotami jsou např. uzené maso, vepřová pečeně, tlačenka či jelítko nebo různé druhy pomazánek, z nichž nejoblíbenější je masová pomazánka ze zbytků, tzv. „Kellergatch“.   Jako znamení, že je šenk otevřen (aus´gesteckt is´!), si vinaři věší nad vchod věchet. Na Moravě je takový podnik nazýván „pod víchem“.