Zpřístupnění lesů v okolí Nové Bystřice – od prvního osídlení až po železnici

Na jih od dnešního Jindřichova Hradce začíná ve 12. století osídlování rozlehlých lesních oblastí. Roku 1175 zřizují mniši johanité na řece „Vistricz“ mnišskou celu, z níž se později stává farní kostel. Díky své poloze na obchodní stezce patří Bystřice ve 14. století k raným českým městům. Husitské války a třicetiletá válka měly za následek silný úpadek města.

Za vznikem místních sklářských a železných hutí stojí bohaté přírodní zdroje, nalézající se v okolních lesích. Od 18. století zde také pracují domácí tkalci pro textilní manufaktury.

S nástupem železnice hrozí regionu Česká Kanada, že zůstane stranou zájmu. Dlouhý zápas o železniční spojení s Jindřichovým Hradcem se nakonec vyplácí. Roku 1894 uděluje císař osobně „Koncesní listinu pro místní dráhu Jindřichův Hradec-Nová Bystřice“. Dalšímu prodloužení dráhy do Litschau zabraňuje příchod 1. světové války a roku 1918 i nová státní hranice. Hranice je však možné překonat s novým politickým uspořádáním ve 20. století.

Roku 1997 je budoucnost úzkorozchodné trati z důvodu jejího špatného technického stavu nejistá. Ovšem díky úspěšným snahám provozovatele místní dráhy se v roce 1998 dostavuje její nový rozmach.

Dnes patří jízda úzkorozchodnou železnicí napříč lesy České Kanady k mimořádným a obzvláště oblíbeným turistickým atrakcím jižních Čech.