O původu názvu obce Hevlín

Název obce Höflein vznikl spojením německých výrazů „Hof“ a „alleine“, což by se do češtiny dalo přeložit jako „samostatně stojící dvůr“. Dle pověsti bývalo území dnešního osídlení pravidelně zaplavováno vodou z řeky Dyje. Půdu, zúrodněnou naplaveným bahnem, místní obyatelé po opadnutí vody obhospodařovali. Trvale se zde nezdržovali a svá obydlí si zbudovali v bezpečí na návrší za dnešní cihelnou. Někteří rolníci si však přes léto stavěli na místě dnešního osídlení provizorní chatrče, které je chránily před nepříznivým počasím. Samostatně stojící dvory tak pravděpodobně daly vzniknout názvu „Höflein“ (Hevlín). Nebezpečí záplav se zmírnilo po částečné regulaci Dyje a obyvatelé se zde již usadili natrvalo. Název Höflein však již obci zůstal. Vznik obce Höflein se datuje kolem roku 1100. Nejstarší písemná zpráva o obci pochází z roku 1282, z latinsky psaného zápisu soudního ortelu, kde je první zmínka o Hevlínu (tehdejší Houelin). Šlo o soudní při mezi farářem Jakobem hevlínského kostela s Fridrichem Mawerem, údajně občanem rakouského města Láva (nyní Laa an der Thaya). Předmětem sporu byl pozemek u městečka Lávy vzdáleném přibližně 3 km od Hevlína. Ve zprávě se uvádí, že: „Mawer může, po dobu života faráře Jakoba, užívat polovinu pozemku, za což ale musí každým rokem ve svátek svatého Kolomana (13.10.) zaplatit kostelu svaté Marie v Hevlíně 12 vídeňských denárů.“ Listina je opatřena pečetí faráře a pečetí města Lávy. Mezi podepsanými svědky je uveden i pan Friedrich, rychtář z Hevlína. V závěru listiny stojí: „Stalo se a je dáno v Lávě, 12. října roku 1282“