D1 EuroVelo 4 + Pražská trasa

Hlinsko

Vícedenní cyklovýlet se začátkem a koncem v Hlinsku odstartujeme v nejcennější části města, malé osadě roubených domů Betlém, která je dnes součástí proslulého Skanzenu lidových staveb Vysočina. Pro další části skanzenu by bylo třeba zavítat na Veselý kopec nebo do sousedních vesnic, což může být motiv pro další návrat do „krajiny tradic“, jíž je Hlinecko v každém směru. Město opustíme po cyklotrase č. 1 rušnější silnicí směrem na Svratku, ale značení záhy uhne na klidnější silnice. Míjíme Hamry a čekají nás hluboké hvozdy Žďárských vrchů. A také kopce, i když jsme ve vysoké nadmořské výšce. Za Vortovou vyšplháme vstříc Herálci a na lesních křižovatkách opustíme Pardubický kraj. Na historickou českomoravskou hranici dospějeme až v samotné obci, kterou půlí mezi obě země řeka Svratka. Před námi je sama koruna Žďárských vrchů – hřeben okolo Devíti skal (836 m n. m.), na který sice nestoupáme, ale čeká nás skoro 10km úsek pouze skrze lesy paralelní s těmito vrcholy. Silniční trasa je pohodlná a na druhé straně se objevíme v romantickém Kadově na Novoměstsku. Nemineme proslulou hospodu U Janečků s legendárním domácím likérem Kadovánek. A znovu se za námi zavřou obzory, abychom dalším dlouhým lesním úsekem dospěli až na Koníkovské sedlo. Tady je ovšem už na co se dívat. Rozhledové místo na členitou krajinu klesající do údolí Svratky u Jimramova evokuje malebný svět, jak jej vykreslil autor Karafiátových Broučků. Nad námi je vrch Metodka, odkud přehlédneme východní Čechy až po Jeseníky, Orličky a Krkonoše. A v hlubinách zdejších lesů stojí pomník kdysi posledního vlka na Žďársku, jeden z nejkrásnějších koutů celé Vysočiny. Navštívíme jej i v rámci výletního tipu č. 1. Poslední lesní úsek okolo Kolonie Marie nás dovede do Lísku, kde se sjezdem rozloučíme se Žďárskými vrchy a před námi se otevřou obzory Svratecké hornatiny. Krajina je členitější, a než přes Bohuňov dospějeme do Bystřice, doporučujeme zastávku v rekreačním areálu Borovinka u Domanína. Pak už následuje cyklostezka směr sportovní areál Lužánky. Pozor na křižující silnici č. 19. A také na plastiku zubra, symbolu regionu, s nově vznikajícím areálem miniatur. Tady se naše trasa kříží s EuroVelo 4, což znamená, že se sem ještě jednou vrátíme při cestě opačným směrem. Silnice nás vyvede ulicí Nádražní směrem na Věchnov a přes Býšovec strmým sjezdem dospějeme až k branám hradu Pernštejn. Proslulý mramorový gotický klenot středověké architektury sice není k cyklistům moc přívětivý, kdo by ale prohlídce odolal? Z hradu pak doporučujeme výjezd brankou vpravo takzvanou Pivovarskou cestou. Je asfaltová a překřížíme při ní obnovovaný areál bývalých barokních zahrad, na kterém se nyní bude roky pracovat. Dole pod kopcem si hrad a zahrady prohlédneme ještě jednou ze silnice a okolo občerstvení na parkovišti dospějeme do podhradní Nedvědice. Městečko se bude na podzim 2018 chlubit novým muzeem s vystaveným Čepským pokladem. A my se směrem do této vesničky Čepí, skrze niž procházela stará hraběcí cesta a kde se našel poklad, vydáme po trase EuroVelo 4 (resp. 4025), na kterou nyní přesedláme. Je před námi cesta údolím proti proudu řeky Svratky až do prvorepublikového centra turistiky ve Víru. Pod hráz Vírské přehrady nás přivede silnice skrz Dolní Čepí, Ujčov, Štěpánov a Koroužné. Projedeme tak mimoděk bývalým středověkým Štěpánovským rudním revírem, na jehož stopy ovšem zatím turisty nic neupomíná, pouze prastaré hornické kostelíky v Čepí a Švařci, které představují krásné perličky venkovských sakrálních staveb. Obec Vír nyní znovu ožívá novými atrakcemi, jako jsou via ferraty na skalách nebo nové test centrum pro cyklisty a bikery. Klikatá silnice údolí Bystřice a následné stoupání nás vrátí zpátky do města Bystřice n. P., kterému teď můžeme věnovat více pozornosti. Ať už návštěvou městského muzea nebo muzea veteránů, určitě ale vyšplháme až k Centru EDEN, kde nám interaktivní expozice představí starou i novou tvář života Vysočiny. Od centra EDEN pokračujeme neznačenou novou cykostezkou okolo trati a letiště, abychom se s EuroVelo trasou opět setkali na dalším úseku cyklostezky od Domanínka k Domanínskému rybníku. Rybník sice necháme stranou, ale pokračujeme lesní silnicí k hotelu Skalský dvůr. A tady se opět vracíme do Žďárských vrchů, tentokrát však zamíříme k atrakcích jižního okraje. Za Vojtěchovem a Zubřím nás uvítá Nové Město na Moravě, sportovní „mekka“ Vysočiny. Zatímco město jen „lízneme“ okolo nádraží, proslulým střediskem zimních i letních sportovců Vysočina Arena projedeme přímo. Atmosféra sportovního stánku je působivá, zvlášť když tu narazíme na nějakou soutěž. I jinak aréna slouží veřejnosti. Se sportovní perlou za zády zdoláváme členitou cestu přes Jiříkovice, Lhotku a Vysokou směrem ke kulturnímu centru, ve které se změnil dříve průmyslový Žďár n. S. Nejcennější částí Žďáru je zámek Kinských, někdejší cisterciácké opatství s celým svým okolím tvořeným hospodářským zázemím i architektonickými skvosty. Samozřejmě největší trůní na vrcholku Zelené hory jako poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, památka UNESCO. Od žďárského zámku se necháme vést cyklostezkou okolo Pilské nádrže se sportovním areálem a nepřehlédnutelným sousoším hraničního kamene mezi Moravou a Čechami. Za Polničkou nás pak čeká zábavní areál pro celou rodinu – Salon Express Vagon. Nakonec se opět ponoříme do hloubky žďárských lesů. Ty objímají plochu „moře Vysočiny“, největšího rybníka Velké Dářko. Rekreační místo, ale i velmi cenný přírodní kout, který představují Dářská rašeliniště. Cestou přes ně dospějeme do Radostína. Cesta dále už se odvíjí jen na silničních úsecích – ve Vojnově Městci překročíme opět sil. 37, a když dospějeme do Studnice, máme hlinecký cíl už jen na jeden sjezd. Pozor na připojení se na silnici I. třídy u sjezdovky, kterou podjedeme tunelem, a zakončíme jízdu u skanzenu Betlém.